Od školního bunkru k digitální platformě

Počátky Shelteru jsou spojené s fyzickou únikovou hrou, která vznikla přímo v prostorách školy. Studenti třetích a čtvrtých ročníků v ní řešili úkoly zaměřené na kybernetickou bezpečnost a za jejich úspěšné splnění získávali body. Výuka tak nebyla založená pouze na teorii, ale umožňovala studentům řešit konkrétní problémy a postupně si ověřovat získané znalosti.

Na práci předchozích maturantů následně navázal tým Lukáše Otáhala. Namísto pouhého pokračování v původním konceptu se studenti rozhodli projekt rozšířit a vytvořit novou softwarovou verzi. Shelter se díky tomu postupně posunul za hranice samotného fyzického bunkru a část jeho možností lze dnes využívat i bez původního prostoru, ve kterém úniková hra vznikla.

Právě tento posun otevírá projektu další možnosti. Z původního nástroje vytvořeného pro konkrétní výuku na jedné škole se může postupně stávat platforma, která dokáže nabídnout více scénářů a různě zaměřených úloh.

Za projektem stojí tým studentů i podpora školy

Shelter není výsledkem práce jednotlivce. Na jeho rozvoji se společně s Lukášem Otáhalem podíleli další tři studenti, Sebastian Mirkal, Filip Janoušek a Sára Štěpánová. Důležitou součástí vývoje byla podle Otáhala také podpora školy a odborné konzultace.

Zvláštní poděkování proto směřovalo ředitelce školy Markétě Fibigerové a učiteli kybernetické bezpečnosti Lukáši Kameníčkovi, kteří studentům během práce na projektu věnovali řadu hodin konzultací. Shelter tak zároveň ukazuje, co může vzniknout ve chvíli, kdy studenti dostanou prostor navázat na existující projekt, přinést vlastní nápady a postupně je převést do funkčního řešení.

Dalším krokem budou nové úlohy a rozvoj systému

Přestože má tým se Shelterem další ambice, v nejbližší době se chce soustředit především na samotnou kvalitu platformy. Během dalšího školního roku plánuje systém optimalizovat, ověřovat jeho fungování a postupně přidávat nové výukové balíčky i rozmanitější úlohy pro studenty.

Dlouhodobější plány jsou ještě ambicióznější. Pokud se bude projektu dařit, Lukáš Otáhal nevylučuje, že by spolu s přáteli, se kterými Shelter vyvíjel, mohl na současnou práci navázat také mimo školní prostředí a v budoucnu společně založit vlastní společnost.

Získané ocenění proto tým nevnímá pouze jako uznání dosavadní práce. Může mu pomoci také s větší viditelností projektu a otevřít další možnosti pro jeho rozvoj. Shelter přitom už nyní ukazuje, že školní projekt nemusí skončit odevzdáním práce nebo dokončením jednoho předmětu. Pokud dostane prostor k dalšímu vývoji, může se z původního nápadu stát řešení s podstatně širším využitím.