Umělá inteligence je trend. Jak na něj podle Martina Pelikána reagují univerzity?

Jaká je pozice AI na univerzitách? Je na umělou inteligenci nahlíženo spíše pozitivně, nebo negativně? Jak pracovat s rostoucím počtem studentských prací vytvořených s pomocí umělé inteligence? Boj s větší kontrolou originality prací studentů svádí i vedoucí katedry informačního inženýrství, člen tří vědeckých rad a člen České zemědělské akademie, pan doktor Martin Pelikán z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Přehrát video

AI součástí výuky na univerzitách

Umělá inteligence je součástí univerzitní výuky již řadu let. Jedinou změnou, je přesun z čistě informaticky orientovaných studijních programů do jinak zaměřených oborů.

Na ČZU není AI samostatným studijním programem, ale je součástí několika linií ve stávajících informatických studijních oborech a v systémovém inženýrství. Umělá inteligence je sama o sobě poměrně široká oblast, do které se řadí mnoho poddisciplín – ať už jsou to neuronové a bayesovské sítě, deep learning a samozřejmě celá spousta dalších. 

Obecně lze říct, že zájem ze strany studentů od AI je velký. I proto probíhá příprava nových předmětů se zaměřením právě na umělou inteligenci. A nejen to: „Dalším trendem je rozšiřování těhle předmětů i mimo informatické obory. Zájem je totiž i z oblasti marketingu, z oblasti managementu ale i dalších,” doplňuje k dění na univerzitě doktor Pelikán z ČZU.

AI je jako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán

Díky velké atraktivitě a popularitě Chat GPT a dalších modelů od Open AI se otevírá možnost využívání neuronových sítí a nástrojů umělé inteligence v celé řadě odvětvích. To je také jedním z důvodů, proč se postupně rozšiřují do univerzitní výuky i mimo informatické programy.

Vše odstartovalo již v roce 2020 oznámením o uvedení volně přístupného Chatu GPT, které nastalo o dva roky později, tedy v roce 2022. Každá taková novinka je vždy určitým módním trendem, který má vzestupnou tendenci, tzv. hype, který se následně stabilizuje a vede k ustálenému využití.

Postoj pana doktora Pelikána je pozitivní, ale nezapomíná na obezřetnost: „Ale určitě je dobré, že tento trend nastal, že tyto nástroje jsou k dispozici nyní, a že mohou být využívány k tomu, aby sloužily člověku.” Ale všechno je jako s ohněm – oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Proto bychom i k využívání AI měli přistupovat obezřetně a myslet na to, že i zde jsou jistá úskalí.

Trend velkých jazykových modelů je pro univerzity výzvou

Z hlediska studijních programů a výuky v jednotlivých předmětech s sebou přináší AI i negativa. „Musíme bojovat s větší kontrolou originality děl vytvořených studenty. Především si myslím, že se to odrazí i v celkové změně koncepce zadávání semestrálních prací a kvalifikačních prací,” prozradil Pelikán.

Podle něj je to jako s řekou, kterou nezastavíte stejně jako vývoj. Zakazování používání nástrojů AI by nikam nevedlo, proto by se spíše mělo upravit zadávání prací tak, aby byli studenti motivovaní k využívání umělé inteligence jako nástroje. Podobně, jako byly dříve knihovny, následně nastoupil internet a vyhledávače, různé zdroje online informací, tak se nyní k využívání přidává další nástroj.

ČZU využívá AI ve vědě a výzkumu

„My vyučujeme předměty zaměřující se na neuronové sítě, fuzzy množiny a deep learning již od poloviny 90. let. To by samozřejmě nebylo možné bez zapojení se do vědecké oblasti.

Většina vědeckých aktivit ČZU „směřuje do oblasti rozpoznávání obrazů, do segmentace prvků, a to s využitím právě neuronových sítí,” uvedl Pelikán.

Dále se na ČZU věnují projektům jako například AIDIGI, který byl realizován ve spolupráci se společností Databig. Dalšími jsou projekty zaměřující se na rozpoznávání znakového písma, rozpoznávání obrazů ve videosignálu v ptačích budkách a mnoho dalších.

 

 

Zdroj: Technologická platforma IT People

Sdílet na Facebook
Sdílet na Twitter

Vybrali jsme pro Vás

Související

Přejít nahoru