Digitální vzdělanost je nejdůležitější cíl, což se odrazilo i v tématu letošního Týdne pro Digitální Česko. Místopředseda to zdůvodňuje následovně: „V roce 2030 bude devět z deseti povolání vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti a ty má v České republice pouze šedesát procent Čechů a Češek.“ Proto je podle něj důležité, aby se občané bez ohledu na věk dokázali orientovat ve 21. století a měli základní digitální znalosti, které od nich bude nový trh vyžadovat.
Dále upozorňuje, že v budoucnu přibyde tři sta až pět set tisíc nových pracovních míst, které budou ve velké míře digitální. V souvislosti s tím zanikne mnoho pracovních míst v podobě, v jaké je známe dnes. Zánik by se měl týkat těch profesí, které už v tuto chvíli mohou být nahrazovány umělou inteligencí. „Důležitý je ten nápad a tu rutinu pak zvládne program nebo umělá inteligence,“ vysvětluje místopředseda vlády pro digitalizaci. Zároveň dodává, že by se nebál používání umělé inteligence například i v oblasti kreativního průmyslu.
Británie jako inspirace
V rozhovoru se také zmínil o své pětidenní cestě po Velké Británii, kde s předními britskými experty a politiky probíral nejen problematiku digitalizace státní správy, ale i aktuální témata jako například kyberbezpečnost či otázka kvantových technologií. Během svého pobytu měl možnost setkat se s ředitelkou Policy Lab UK Camillou Buchanan, profesorem z University College London (UCL) Davidem Eavesem, ale i s tehdejším ministrem pro technologii a digitální ekonomiku Paulem Scullym, který působil zároveň jako ministr pro Londýn. „Británie, byť už není členem Evropské unie, byla vždycky chápána jako jeden z těch šampionů digitalizace,“ přibližuje Bartoš. Vláda České republiky se v oblasti digitalizace inspiruje z velké části právě Velkou Británií a to i přesto, že severské země jsou v této oblasti úspěšnější. Příkladem je převzetí britské „migrace“ státních úřadů na jednotnou doménu gov.cz nebo využívání stejného grafického rozhraní.
Velký zájem místopředsedy vlády v rámci britského systému, si získala tzv. Policy Labs. Jedná se o uskupení, která se pomocí testování snaží zjistit, zda daná legislativa přinese očekávaný výsledek. Podle Bartoše by s takovýmto systémem nedocházelo k podobným omylům, jako tomu bylo například u nových občanských průkazů s čipem. Ty byly ministerstvem prezentovány jako revoluční a bezchybný pokrok, ale skutečnost nebyla tak růžová. „Ta technologie v ten moment, kdy se ji stát snažil zavádět, byla zastaralá,“ konstatuje.
Digitální vzdělávání je nevyhnutelné
Zájem o druhý ročník Týdne pro Digitální Česko byl nečekaně vysoký, což potěšilo nejen místopředsedu vlády pro digitalizaci, ale i všechny příznivce akce a digitalizace vůbec. Letošní týden pro digitalizaci byl složen z celé řady akcí konajících se ve třinácti regionech. Celkový počet akcí se vyšplhal na úctyhodných 120 a všechny pojilo společné téma – digitální vzdělávání. To je podle Bartoše „alfou i omegou té úspěšné transformace, které se nedá vyhnout.“
Nesmíme zapomínat na to, že i lidé, kteří nikdy nebudou zcela „digitální“, by se měli v digitalizaci alespoň v základech orientovat a umět s ní (v ní) pracovat, jelikož již v dnešní době ji vysoké procento lidí denně používá – například prostřednictvím internetového bankovnictví či médií.
Příští ročníky Týdne pro Digitální Česko by se měly věnovat nejen nejaktuálnějším tématům, ale i takovým, které mají holistický charakter a dlouhodobý vývoj.
