Digitální propast jako přetrvávající problém
Jedním z nejvýraznějších témat, kterým se Česko.Digital systematicky věnuje, je digitální propast. Ta se neprojevuje pouze rozdílným přístupem k technologiím, ale především nerovností v digitálních dovednostech, které jsou stále častěji podmínkou pro plnohodnotné fungování ve společnosti. V roce 2025 zůstává tento problém aktuální, což potvrzují i data Evropské komise, podle nichž přibližně pětina obyvatel Evropské unie nedisponuje základními digitálními dovednostmi.
Na tuto skutečnost reaguje projekt „Pomáháme digital“, který se zaměřuje na podporu tzv. digitálně vyloučených osob. Jak vysvětluje Jan Kotara:
„Pomáháme sociálním pracovníkům a pracovnicím naučit se, jak předávat digitální dovednosti digitálně vyloučeným. Tito lidé nejsou online, a proto by pro ně byla digitální platforma nesmyslná. Skrze výzkum jsme zjistili, že nejefektivnější cesta k těmto lidem vede právě přes sociální pracovníky, kteří s nimi mají přímý kontakt.“
Projekt tak nestaví na přímém oslovení cílové skupiny prostřednictvím technologií, ale využívá existující síť sociálních pracovníků, kteří s těmito lidmi dlouhodobě pracují. Tento přístup ukazuje, že řešení digitální propasti není pouze technologickým problémem, ale vyžaduje hlubší porozumění sociálnímu kontextu.
Vzdělávání tváří v tvář rychlému technologickému vývoji
Rychlý technologický pokrok zásadně ovlivňuje také oblast vzdělávání, která musí neustále reagovat na nové nástroje, platformy a způsoby práce s informacemi. Podle Jana Kotary je však důležité přijmout realitu, že vzdělávací systém nebude nikdy technologický vývoj plně dohánět:
„Vždy je ambice se snažit ten technologický pokrok nějak podchytit. Ale myslím, že součástí toho je přiznat si, že za tím technologickým pokrokem budeme vždycky nějak zaostávat. Je to o tom, aby učitelé byli otevření přístupu k technologiím a snažili se držet prst na tempu doby.“
V roce 2025 se tak stále více ukazuje, že klíčovou roli nehrají pouze konkrétní technologie, ale především postoj učitelů a jejich ochota pracovat s novými nástroji. Digitální vzdělávání se neomezuje jen na osvojování technických dovedností, ale zahrnuje také schopnost kriticky hodnotit informace, pracovat s daty a podporovat žáky v jejich samostatném rozvoji. V tomto směru mohou organizace jako Česko.Digital sehrávat důležitou podpůrnou roli, zejména prostřednictvím vzdělávacích aktivit a sdílení ověřených postupů.
Digitální transformace neziskového sektoru
Vedle podpory digitální inkluze se Česko.Digital zaměřuje také na rozvoj digitálních kompetencí v neziskovém sektoru. Program „Nezisk digital“ cílí na organizace, které často čelí omezeným kapacitám, ale zároveň hrají klíčovou roli při řešení společenských problémů. Jak popisuje Jan Kotara:
„Je to kurz zaměřený na rozvoj digitální transformace neziskovek. Program je velice přínosný a funkční, a proto jej plánujeme dále rozšiřovat, aby se do něj mohlo zapojit více absolventů.“
V kontextu roku 2025 je digitální transformace neziskových organizací zásadní pro jejich dlouhodobou udržitelnost i schopnost efektivně komunikovat s veřejností a reagovat na měnící se potřeby společnosti. Program „Nezisk digital“ tak nepředstavuje jednorázovou iniciativu, ale systematickou podporu rozvoje digitálních dovedností v sektoru, který je na nich stále více závislý.
Kde začít s digitálními technologiemi
Digitální vzdělávání se netýká pouze institucí, ale i jednotlivců, kteří se snaží lépe orientovat v technologickém světě. Pro ty, kteří nevědí, kde začít, nabízí Jan Kotara pragmatický pohled:
„Dneska není jednoduché najít jedno místo, kam má člověk zajít, ale je vždycky dobré někam zajít. Skvělé jsou například základní kurzy od Googlu. Jakmile člověk chytne základy, může je snadno rozvíjet.“
Rok 2025 přináší širokou nabídku online kurzů a vzdělávacích platforem, které umožňují osvojit si základní digitální dovednosti a postupně je dále rozvíjet. Dostupnost těchto nástrojů však sama o sobě nestačí a klíčová zůstává motivace jednotlivců i podpora ze strany organizací a institucí.
Digitální vzdělávání jako dlouhodobá výzva
Digitální vzdělávání v roce 2025 stojí na pomezí technologického vývoje a lidské schopnosti se mu přizpůsobovat. Organizace Česko.Digital ukazuje, že cílené projekty, spolupráce s klíčovými aktéry a realistický pohled na možnosti vzdělávacího systému mohou mít konkrétní a měřitelný dopad. Jak shrnuje Jan Kotara:
„Je to o tom, aby ten vlak neujížděl co nejvíce. Učitelé i další aktéři musí být připraveni na to, že technologie se budou neustále měnit, a snažit se držet krok, aby mohli inspirovat ostatní.“
Digitální vzdělávání tak není jednorázovým cílem, ale dlouhodobým procesem, který vyžaduje systematickou podporu, otevřenost ke změnám a schopnost reagovat na technologický vývoj. Příklady aktivit Česko.Digital ukazují, že i postupné a cílené kroky mohou přispět k překlenutí digitální propasti a podpořit technologický rozvoj celé společnosti.